Na FreeHostingu Endora běží desítky tisíc webů. Přidejte se ještě dnes!
Vytvořit web zdarmaNa FreeHostingu Endora běží desítky tisíc webů. Přidejte se ještě dnes!
Vytvořit web zdarma
Samohybn gau tdy Python (esky Krajta). Jde o pomrn rychl a pohodln lowracer, ktermu prakticky nevad protivtr, doke podjdt zvory a i v nejprudch zatkch dovoluje normln lapat. Specifikem tto konstrukce je zen nohama a dynamicky nestabiln geometrie se zpornm zvlekem, kter se d pln jinak ne jakkoli jin kolo a bez nkolika tdn trninku to nejde. Vekerou teorii o pythonech najdete na strnkch python-lowracer.de a openbike.org. Komern je nikdo nevyrb (nen divu), take se veker svtov produkce omezuje na podomcku sestrojen unikty. V R vm zatm o pti.
Mj exempl se vyznauje znan pedimenzovanou konstrukc a nesourodmi nzkonkladovmi komponenty, protoe byl pvodn zamlen sp jako experiment ne jako kolo pro bn vyuit. Na pythona m nadprmrnou nkladn kapacitu (vetn tanho zazen pro pvs), naopak mu chyb odpruen. Krom odrazek na pedlech spluje celou povinnou vbavu i se svtly. Z dlny poprv vyjel na jae 2012, do definitivn podoby se dostal za dva roky. Od jara 2016 m novho majitele.
Python rm se skld ze dvou polovin spojench uprosted epem zen - podobn jako teba u kloubovch traktor. Na pedn polovin je pedn kolo, pohonn stroj a idtka, na zadn plce je zadn kolo a sedaka. Osa zen prochz kylemi jezdce, take se cel nohy natej spolu s pednm kolem. To dovoluje rozumn velk hly zatoen, ani by nohy nebo pedly s mkoli kolidovaly (bez problm projdm pravohl zatky na dva metry irokm chodnku). etz je standardn krtk a nepotebuje dn vodic kladky; navc je v mstech, kde na nj nelt pna z kol.
Kolo se zpornm zvlekem je dynamicky nestabiln, proto vekerou stabilizaci mus obstarvat idi. Jedin, co mu v tom trochu pomh, je automatick vracen pednho kola do pmho smru (to dky sklonu dic osy). Aby dren rovnovhy nebylo moc jednoduch, komplikuj ho ti vci: nzko poloen tit, dky ktermu se kolo nakln dost rychle, zrychlovn reakc s rostouc rychlost jzdy, a fakt, e nohy lapou a zrove mus i dit (ruce na idtkch jenom pomhaj a dolauj, nohy je petla). Zvldnout se to d, ale ute se to kompletn od nuly, protoe to s zenm bnho kola nebo lehokola s kladnm zvlekem nem nic spolenho.
Z konstruknho hlediska je python a geniln jednoduch a obejde se bez soustruh a frzek. Moje poadavky byly celkem prost: jednoduch, robustn a rychl cestovn kolo. Rm je svaen z ocelovch jekl a nkolika kousk vyazenho klasickho rmu. Sven jsem se na nm teprve uil, take podle toho vypad. Kola jsou standardn 26", jenom jsou oproti bnmu bicyklu prohozen. Ostatn soustky jsou "co sklep dal", ppadn nov dokoupen.
Prmr kol je omezen dlkou nohou jezdce, rozvor byl v mm ppad omezen polohou zvsnch hk ve sklep (1,8 m nad podlahou). Jakmile mme tyhle rozmry navren, meme si piblin spotat sly v zatecch loiskch:

G*WB
F = ------
4*D
Vpoet je velice zjednoduen, vbec nebere v vahu geometrii rmu. Ve skutenosti je osa zaten bl k pednmu kolu a vha jezdce se rozkld na vtm prostoru, take skuten namhn loisek bude men. Ale v tomto ppad je urit pedimenzovn namst - namhn je siln dynamick, na hrbat silnici mou piky vylett hodn vysoko.
Pouit materil:
Celkov cena za materil a soustky skonila nkde okolo 5000 K, pozdj pravy a nov soustky stly zhruba dal tiscovku.
Pouit nstroje a vybaven:
Prvnm krokem byl ncvik vaen. Poprv a zatm naposledy jsem ml sveku v ruce v dlnch na stedn kole, co bylo njakch devt let zptky a ani tenkrt mi to moc nelo. Pr elektrod a kus eleza tedy padlo za vlast, dokud jsem se nepestal lekat prskajcho oblouku a dokud se mi v pazourech nevyvinul alespo njak cit.
Stavbu jsem zaal pesn podle nvodu konstruktra Jrgena Magese pedn plkou rmu, konkrtn navaenm chyt pednho kola. Prvn bodov pichycen probhlo s nasazenm kolem (kter jsem musel ze vech stran dkladn zabalit, abych ho nepoprskal havou struskou), pi vaen naisto drela geometrii star vyazen osa stejn dlky a prmru, kterou vidte na prvn fotce.
Potom pilo na adu naohbn podlnk do konenho tvaru. Bylo poteba splnit nkolik protichdnch poadavk. Pedn konce mus bt tak blzko u sebe, aby byly u ne pouit stedov trubka. Sbhat se mus pod takovm hlem, aby okolo nich proly kliky (stejn nakonec neproly a musel jsem z nich okrjet trochu pebytenho plastu). Stedov trubka mus bt co nejbl ke kolu, abych na ni doshl nohama. Ale zrove mus bt podlnky tak daleko od sebe, aby se mezi n velo kolo s tlustou dvoupalcovou pneumatikou. To u se zkombinovat nepodailo, proto ty vezy na vnitn stran. Zadn konec byl jednodu - tam nepekej lapky, take hel sbhn mohl bt pomrn irok. Jedinm limitem je pevnost, ohyby jsem chtl mt co nejdl od osy zaten.
Prvn ohyb jsem vypilal metodou pokus-omyl, ale ta je dost pracn, tak jsem si odvodil jednoduchou rovnici:

H*B
W = -----
L
Vzoreek plat jenom pro dostaten mal hly, kdy piblin plat sin(x) = tg(x) = x.
Kdy se ka zezu pece jenom peene, d se to vyeit takhle:
Tak se na to daj s vhodou pout paky elektrod zbaven obalu. kvry a dry jsou nebezpen, materil se v tch mstech rd tav a msto svar vznikaj jet vt dry.
Prvn pichycen stedov trubky, horn strana:
Uvnit jsou naroubovan star vyazen misky, kter zaruuj, e se trubka pi vaen moc nezdeformuje. Zapouzdenou osu tam samozejm dt nemu, vysok teploty by ji zniily. Ta svisl trubka by chtla naklonit trochu vc dozadu, ale to jsem v dob stavby jet nevdl.
Zadn konec:
Svisl kousek i ty dv ikm vzpry jsou jekly 2020. Ohybov momenty by sice ty hlavn nosnky 4020 unesly bez problm, ale zatec loiska je poteba umstit co nejdl od sebe, aby se snilo jejich namhn. Ty okliv svary jsem pozdji pebrousil a pevail.
Takhle vypadal pedn konec po dkladnm vyvaen:
Ty kouky jsou snad centimetr tlust, ale a, mus hodn vydret. Ta rezav pka pivaen k lev misce je tam msto kle - trubka se toti smrskla tak, e u hol ruce nestaily.
A pomalu se dostvme k zadn plce rmu. Tady je jeden svar, kter se mi vjimen docela povedl:
Spodn podlnky jsou opt 4020, ikm vzpry 2020 a svisl jekl uprosted je 3030 s 3 mm silnmi stnami - do nj pijdou zaroubovat zatec loiska. Takhle:
Vnitn matka hornho loiska je uvnit jeklu napevno pivaen, doln loisko se d v rmci seizovn trochu posouvat. Osa zaten je dvanctimilimetrov pesn ty (h7 nebo tak njak). Na pedn plce rmu ji dr dv destiky tl. 4 mm s pesn vystruenmi drami (m men vle, tm lp se rozlo zaten). Takhle to vypadalo po sestaven a pedbnm bodovm svaen (tomu pedchzelo nkolikahodinov opatrn sesazovn a upnn mezi lat a trubky):
hel sklonu osy je 65 (pesn podle nvodu), vsledkem je pjemn siln stedic moment. Dal fotka vznikla o njakou dobu pozdji, po finlnm pivaen pednch prub, zkrcen osy a vyznut zvit:
Finln sezen roztee loisek bylo dost pracn, protoe jde o staticky neuritou soustavu a poloha se mus trefit na zlomek milimetru pesn. Ale je to jednorzov kon, od t doby u jsem na matky neshl a jenom loiska as od asu domazvm.
Nsledoval nezbytn pedn blatnk:
Jin ne tenhle hlinkov zrovna v cyklokrmu nemli. Je dost zk, ale zase se jen tak tak vejde do rmu, take asi lep volba nebyla. Pozdji jsem ho rozil alupskou, aby se mi za jzdy neprilo do pusy. Svisl vzpry jsou k rmu pivaen, na roubovn u jsem byl moc ln.
Dal krok: sedaka. Horn konec toho svislho jeklu nhodou vyel pesn do t sprvn vky, stailo ho provrtat a vyrobit dva helnky z plechu trojky. Zadn konec sedtka dr ikmo navaen pn vzpra 2020, kter klidn mohla bt o kus krat. Vechny pouit rouby jsou M8.
Mimochodem, ty dva osaml svisl svary na vnj stran hlavnch podlnk slou ke kompenzaci napt. tyi kouky okolo t rozprky ped kolem udlaly sv a vidlice se moc sevela, kompenzan svary ji rozthly zptky do pvodn ky. O pevnost se nebojm, i tak je rm pedimenzovan a bda.
A tady je prvn verze opradla:
Je to obyejn prdeln ra s pr drtky uprosted, umlmi vlkny kolem nich a prsvitnou burkou na povrchu. Neosvdila se, dost pru a po 180 km praskla, tak jsem ji pak nahradil jinou, kter m ocelov jdro tlust jako brzdov lanko. Svisl vzpra ped kolem (jekl 2020) mla bt pvodn rovn, ale to nevylo, tak jsem ji takhle nadvakrt ohnul, aspo zbylo pod sedakou vc msta na nklad. Zadn vzpry Ø12 jsou kusy klasick zadn vidlice, hornmi konci dr na t pn vzpe. Vplet opradla byl moc daleko vzadu a nedoshl jsem na lapky, tak jsem v dalm kroku dry pevrtal a posunul tak daleko dopedu, jak to lo:
Tady u vidte i idtka. Pedstavec (jestli se to tak d nazvat) je svisl kousek jeklu 4020, objmka je vyznut ze stny tho jeklu (T 2 mm), nvarky se zvitem pro dva pdrn rouby jsou ocelov kostiky uzl z tye na plot. Msto na horn stran pednho rmu bylo jedin mon, jinam by se idtka nevela. Na objmku do ohybu mezi rouby jsem pozdji navail krtkou housenku pro zven tuhosti a tyhle rouby s drkou nahradil imbusy, protoe pod sedakou nen msto na roubovk. Pevnost a tuhost je OK, idtka vydrela i lehnut na bok pi 40 km/h. Jet pozdji jsem objmku i s idtky nahoe provrtal, do dry vyzl zvit M4 a zarouboval dal imbusov roubek, aby se idtka nemohla protet.
No, a nkde touhle dobou se nm do vnch lovi odporouela skoro ticetilet trafosveka MEZ Brumov, kterou jsem to a doteka vail (nalevo). Diagnza: mezizvitov zkrat na cvce, na kolen asi neopraviteln. Take rychle do elezstv pro nov stroj - Omicron Gama 166 (napravo):
Pechod ze stdavho proudu na stejnosmrn, z pecvakvacho volie proudu s minimem 60 A na plynule mniteln od 10 A v, z neustle se lepcch elektrod na pohodln hotstart a ze ticetikilovho trafa na ptikilov invertor byl velice pjemn.
S Gamou nen problm vait milimetr tenk trubiky, take jsem s nosiem nemusel nijak improvizovat a sprskal jsem ho normln kouky (ty dv erven pky jsou ze zbytk zadn vidlice, obyejn trubka mi dola):
Nosi mi sice vyel ponkud do vrtule, ale branm to natst nevad. Pevn a tuh je dost a kupodivu leh ne nkter tovrn vrobky z plnch drt. Vzpra zadnho blatnku je opt pivaen napevno. Oprka hlavy je z nerezov trubky Ø201,5 (nebo tak njak), kter se nm zrovna vlela ve sklep; do vzpry opradla je piroubovan (moc to nevylo, m vli a acht). Mimochodem, bacha na strusku z nerezovch bazickch elektrod - pi chladnut odletuje na vechny strany s razanc rapnelu.
Na spodn stran rmu u jsou vidt i osiky zadn brzdy, pochzej z t ern vidlice v pozad. Prostorov pomry pmo vybzely k pouit star horsk brzdy s centrlnm lankem, kter nm doma zbyla z jinho kola, ktermu odeel rm (silnj brzda tady nem smysl, zadn kolo zablokujete prakticky mkoli). Nvarek pro konec bowdenu vyel pmo doprosted vzpry pod sedakou (a tohle zti se temi svrkami jsem si prost musel vyfotit):
Nvarek je obdlnek z plechu tyky s drou se zvitem, do kterho je zaroubovan seizovac roubek ze star elisov brzdy. Krom toho je v nvarku zez, skrz kter se d vyhknout lanko bez rozebrn pdrnho roubu u brzdy. Nebt kabel ke svtlm, dalo by se kolo celkem jednodue rozebrat na dv plky, protoe vechny ti zbyl bowdeny jsou na pedku.
Pedn brzda je poctiv vko, nic slabho bych neriskoval. Osiky pochzej z dal vyazen vidlice, pidlan jsou na malch konzolch, protoe pedn vidlice je o dost ir ne zadn (a jinam ta brzda dt nela). Na fotce vidte hotov ob plky rmu bhem schnut zkladnho ntru:
Jako vrchn ntr jsem zvolil nepehldnutelnou "bagrovou lu". Po zaschnut nsledovala finln mont, dostrkn z dlny dom (tou dobou jsem jet nedokzal ujet ani metr) a zaparkovn na hku ve sklep:
Vylo to jen tak tak, jenom jsem ten hk musel asi o centimetr zkrtit, aby zadn svtlo nedrhlo o podlahu. Na thle fotce jet chyb bowden k pesmykai, protoe jsem jet dodaten kupoval del lanko. Te vede po horn stran levho nosnku, potom 270 smykou obt stedovou trubku a zespoda se opr o seizovac roub (opt ze star brzdy) zaroubovan do t vodorovn destiky ped blatnkem. Vyznut zvitu v tomhle mst byla asi nejvt pakrna z cel stavby: je krtk a ikm a nen u nj prostor na vratidlo, take jsem chudky zvitnky musel mordovat kombinakami.
Posledn pravy pedstavovala instalace gumovch drtek na idtka, mont tachometru, provizorn vypolstrovn sedaky a oprky hlavy molitanem (kter tam nakonec zstal natrvalo), zaslepen volnch konc trubek montn pnou (viz foto ne) a pidln zstrky za pedn kolo, ale bhem toho u jsem postupn trnoval jzdu.
Definitivn podoba kola se ladila vc ne rok. prav bylo mnoho:
Jedin, co jet postrdm, je stojnek, ale ten nen kam dt, tak asi kolo zstane bez nj.
Prvn krky nemly s jzdou mnoho spolenho. Sp to byla chze po rukou, pi kter jsem nhodou leel na kole (velice dobe jsem se pi tom bavil, nhodn divci asi taky). Asi tak po hodin se mi podailo zmapovat, co kter pohyby s kolem dlaj, a propojil jsem si v hlav nov zen s algoritmy z normlnho kola.
Druh den bylo nejvt spch to, e jsem dokzal ujet asi dva metry bez oprn se o zem. Na smr jzdy jsem ovem neml dn vliv, kolo si jezdilo, kam chtlo. Tedy jezdilo... byl jsem vc na zemi ne v sedle. Je vhodn cviit na trv, jej odpor pomh dret rovnovhu a padn m bol.
Tet den: pt metr v kuse a u jsem dokzal poloit ruce na idtka. Slva! Zvltn, jak nov pohyby pechzej do krve a bhem spnku: v prbhu dne jsem pokrok prakticky nepozoroval, ale druh den to najednou lo o dost lp.
tvrt den u si zhruba vybrm, ke kter svtov stran budu smovat.
Pt den se udrm na rovn silnici (samozejm zatm jenom przdn pjezdov cestika za domem), motaje se od kraje ke kraji.
Dal dva dny jezdm po parku a neustlm klikovnm dsm neboh bruslae a chodce. Nakonec jsem se dostal tak daleko, e jsem si vystail s polovinou ky cesty a nauil se projdt zatky.
Potom asi ti dny na przdn, 4 km dlouh poln asfaltce za mstem, s kopekem v zvru. Ncvik jzdy na t잚 pevod a nakonec dokonce prvn peazen za jzdy (a dote jsem se neodvaoval sundat ruce z idtek a mtrat po pkch). Nsledovalo seizovn pesmykae, protoe nechtl adit na nejmen tal a drhnul o etz.
Potom jet jeden veer v jin sti parku: u cestiky, otolinov povrch msto asfaltu, ostr zatky, prud kopeky a tsn prjezdy mezi ztarasy ped mostem. Zaten, azen, brdn, rozjezdy atd., dokud jsem nebyl jak tak spokojen.
Dal den jsem konen vyrazil za njakm praktickm clem: nejdv do elezstv pro jednu nzkou matku M12 (na zstrku), potom zadnmi cestikami na druh konec msta do cykloservisu, kde jsem se pokusil sehnat mal panoramatick zrctka a trochu jinak tvarovan pesmyka (oboj nespn, zrctko jsem sehnal a mnohem pozdji v mototechn). Po nvratu dom tachometr hls, e mme najedno celkem 60 km.
No, a pichz as na prvn ostrou jzdu po silnici. Vybral jsem si svoji oblbenou trasu do 9 km vzdlen vesnice, kam jezdm k prameni pro minerlku. Ospal nedln rno, trochu pomourno, psa by nevyhnal - vborn, silnice bude przdn. A taky e jo, za celou dobu jsem potkal vehovudy asi ti auta. A kdy u vlet naostro, tak a to stoj za to: natoil jsem 12 litr minerlky a vzhru dom. Kymcel jsem se troku vc ne nalehko, ale lo to. Celkov doba jzdy na tch 18 km byla hodina a tvrt - zatm slabota, na favoritu to obvykle jezdm pod 50 minut.
Dal vkend, stejn trasa, nklad o litr men. Rovnovha se lep, nklad u skoro nevnmm. Rychlost se taky zlepuje, dal jsem to za hodinu. Ale pod jet se musm na jzdu pln soustedit a dost m to psychicky unavuje.
Dal tden, dal pokus. Na jednom dlouhm skopeku jsem se rozhodl zkusit, kolik z kola vymknu. Kdy jsem se dole posbral z asfaltu, narovnal naraen blatnk a otel krev, tachometr hlsil maximlku 41 km/h. Take se prozatm budu pro jistotu dret tictky.
O pr tdn pozdji. Sobota odpoledne, je krsn, i kdy hodn vtrno. Dvm si 40 km vyjku, jen tak nalehko. Rovnovha se zlepuje a stabilizan program se pomalu sthuje do pozad, take u se za jzdy mu teba i kochat krajinou nebo pemlet o navigaci. V prudkch kopcch poprv vyuvm i nejleh pevod.
Po 500 km u mi to docela zan jt. I edestikilov pvs tahm bez problm.
O rok pozdji (konec lta 2013), celkem najeto 812 km. Svj 19km "minerlkov okruh" jezdm o 1 km/h rychleji ne na favoritu. Mnm ptikoleko za sedmikoleko a rychlost stoup o dal kilometr. Na jaro plnuji podn vlet.
nor 2014: kolo je v tm definitivn podob a pekrauje jubilejn tisc kilometr. tyictku u povauji za celkem pohodovou rychlost, bt se zanm a pi padestce. Rekord mm zatm 57 km/h (jen tak bez lapn, s kopce a s vtrem v zdech). Jsem zvdav, kdy narazm na njak fyzikln limit. Prmrn cestovn rychlost se pohybuje mezi 25 a 28 km/h podle dlky trasy a tlaku v pneumatikch.
Kvten 2014: po dlouhm vhn (nemm rd speciln cykloobleen a cykloboty) jsem peel na nlapn pedly. Tm se odstranila bolest kolen a achillovek, kter m chytla po beznovm dvstkilometrovm vletu, stoupla cestovn rychlost a vylepila se bezpenost - te u mi nohy ze lapek nemou spadnout. Najeto pes 2000 km a pibv to proklat rychle.
erven 2014: 3500 km, z toho 426 v rmci K24 (mj vbec prvn cyklozvod). Zd se, e u jsem krajtu definitivn zkrotil a u m nim neme pekvapit. Na zen vbec nemusm myslet, chvli doku jet i poslepu. Bn sundavm ob ruce z idtek, kdy ped kiovatkami zrove adm a ukazuji smr (ppadn kdy si za jzdy rozbaluji svainu), a nohy mezitm bez problm klikuj mezi kanly. Ustl jsem i smyk zadnho kola pi tyictce. Maximlku s kopce jsem posunul na 71 km/h, prmr na kratch trasch nad 30, na dlouhch a kopcovitch stabiln kolem 27. Minimlka do kopce je pod cca 10 km/h, stabilita a manvrovatelnost v nzkch rychlostech se u asi nezlep. Optimln cestovn rychlost le nkde okolo tictky; pi n se d dret stopa stejn pesn jako na kole s klasickou geometri, vetn krajnch situac jako je jzda na hran asfaltu s pedjdjcm kamionem pr centimetr od levho idtka (ano, mluvm o tob, idii lutho vyproovku, kter jsi v zatce na kopeku u Bluiny mlem vytlail ze silnice nkolik kol a jedno auto). Take finito, u nen co se uit, zlepovat se d jenom vkon motoru. Je naase postavit nov stroj a zat zase od nuly :-).
Kvten 2016: celkem najeto 6916,7 km, z toho poslednch nkolik let zcela bez nehod. Absolutn rychlostn rekord 73 km/h. Krajta se pesthovala na Moravu a j opt havm sveku.
Na prvn pokus to nedopadlo patn: Mezek je pln funkn kolo s rychlost nadupan zvodn silniky, nkladn kapacitou treka se dvma nosii, pohodlm gaue a cenou supermarketovho rotu (nepotme-li prci).