Kolo určené především pro každodenní ježdění po městě za každého počasí. Tomu odpovídají tlusté pláště, kterým nevadí kočičí hlavy, hromada odrazek a světel, ukrytí veškeré mechanizace (brzdy, řazení, dynamo) do středů kol a řidítka s dostatkem místa pro tlusté rukavice. Na delší cesty není kolo určené (neoplývá horskými převody ani aerodynamikou), ale zvládá je a co ztrácí na rychlosti, dohání pohodlím.
Základem je starý Stadion Roadster po dědovi. Věk se nepokouším ani odhadnout; jisté je jenom to, že ho tenkrát pořídil z nejméně druhé ruky (už bez původních táhlových brzd) a v dětské sedačce na něm vozil synka, kterému je dneska přes padesát. Rám má nahoře jednu štangli navíc, ale jinak má všechny závity a připojovací rozměry stejné jako dnešní kola, takže nebyl problém vyměnit zničené středové složení a talíř za nové, jednorychlostní torpédo za třírychlostní a vykloktaný přední náboj za bubnovou brzdu s dynamem. Jediné místo, kde se vyloženě improvizovalo, byl nosič a vzpěra zadního blatníku (obojí pochází z jiného vraku). Na rámu pro ně nebyl žádný návarek a na zadní osu uchytit nešly, tak jsem musel prohnat šroubky skrz sedlové vzpěry. Z hlediska pevnosti nic moc řešení, tak jsem radši použil poměrně malý košík a potřebnou nákladní kapacitu dohnal ještě jedním vepředu.
Pneumatiky jsou poměrně těžko sehnatelné 28×1,75" (47-622 mm), ale nic hubenějšího nechci a nic tlustšího se nevejde do vidlic. Na předchozím kole jsem měl levné silniční pláště Rubena Flash, které se celkem hezky odvalují a mají slušnou adhezi (i v mokru a zimě, i když ve sněhu by to přece jen chtělo nějaký hrubší vzorek). Jedinou nevýhodou je nic moc životnost a skoro žádná ochrana proti defektům. Skřípalovi jsem zkusil na zadní kolo pořídit Schwalbe Marathon. Je z tvrdší gumy a o hodně tlustší (a taky těžší) než Rubena, takže by měl hodně dlouho vydržet a neměl by se moc často píchat - obojí se zatím potvrzuje. Ale taky má horší adhezi a užší profil, takže za mokra klouže a hlavně na tramvajových kolejích dělá vylomeniny. Vepředu každopádně nechávám Rubenu, tam je adheze důležitější a opotřebení nestojí za řeč.