Česky English

Torpédo

Neboli oficiálně "jednorychlostní volnoběžný náboj s protišlapací brzdou". Poměrně starý vynález, ale osvědčený a vysoce spolehlivý. Nejlíp se hodí do užitkových kol na krátké cesty po městě, na dlouhé cestování už moc ne. Jeho slabinou je nepříliš velká účinnost brzdy a špatné chlazení - při delším brždění se náboj může rozžhavit tak, že v něm shoří mazivo. Další drobnou nevýhodou torpéda je, že se s kolem nedá couvat, protože při otáčení kola dozadu zabere brzda.

Torpédo za běžných okolností vydrží docela dlouho bez údržby, jenom jednou za čas je potřeba ho vyčistit, přemazat a zkontrolovat stav brzdového obložení.

Klasické torpédo vyrábělo a vyrábí řada různých výrobců. Dobrá zpráva je, že uvnitř vypadá pořád stejně, takže stejný postup a nářadí by měly fungovat pro jakoukoli značku.

Jak to funguje

Pastorek je nasazený nebo našroubovaný na unašeči, který na dvou kuličkových ložiskách sedí mezi osou a pláštěm náboje. Součástí unašeče je válečková jednosměrná třecí spojka, která zabírá o plášť náboje při šlapání dopředu, jinak se volně protáčí. Unašeč končí jednosměrnou zubovou spojkou, která při šlapání dopředu otáčí pravým kuželem brzdy a při šlápnutí dozadu ho tlačí doleva do brzdicího prstence. Zpětnému otáčení kuželu brání jednosměrná válečková spojka mezi kuželem a prstencem. Levý konec brzdicího prstence najíždí na levý kužel, tím se roztahuje a zabírá proti plášti náboje. Proti otáčení ho jistí dva zuby, které zapadají do levého kužele. Na tělese levého kuželu je zároveň dráha pro levé kuličkové ložisko a vybrání pro reakční páku, která moment od brzdy přenáší na levou nohu zadní vidlice.

Brzdicí prstenec je obvykle z bronzu. Na jednom místě je rozlomený, aby se mohl roztahovat, a je stažený pružným ocelovým kroužkem. Na vnějším povrchu má jemné drážky ve směru otáčení kola. Ty jsou velice důležité, protože do nich při brždění zaleze vazelína, kterou je prstenec namazaný. Jakmile se drážky ošoupou do hladké plochy, mazivo vytvoří souvislý film a z brzdy se stane kluzné ložisko. Než se to stane, je potřeba náboj vyměnit.

Rozebrání a údržba

Rozborku začínáme vyšroubováním levého kuželu. Kontramatka obvykle bývá kulatá se dvěma zářezy, existuje na ni speciální klíč:

klíč na torpéda

Tyhle klíče je nejlepší mít dva, protože do té čtyřhranné díry si chytneme konec osy, aby se nám při šroubování kontramatek neprotáčela. Ale zas až tak kritické to není, v nouzi se dá improvizovat stranovým klíčem a kleštěmi.

Po vyndání levého kužele se všechno ostatní dá vysunout pravou stranou ven. Uvnitř nejsou celkem žádné pasti, součástky drží pohromadě ségrovky nebo matky standardních rozměrů.

Co namazat? Nejlépe slabou vrstvou vazelíny úplně všechno, včetně brzdového prstence. Jenom u válečků volnoběžky to nepřežeňte - jestli se zalepí, budete mít volnoběh v obou směrech.

Reklamy: