Potřebujeme-li rychle přepravit kolo na delší vzdálenost, je asi nejlepší vzít to vlakem. Ne každý vagón se ovšem hodí pro každé kolo - to vědí hlavně lehocyklisti se svými dlouhými, širokými i jinak atypickými stroji. Jízdenky do vlaků Českých drah doporučuji kupovat s co nejdelším předstihem přes internet. Zaprvé máte větší šanci, že na vás zbyde místo, zadruhé to je levnější a hlavně si můžete zjistit, do čeho jdete: po rozkliknutí detailu vlaku vidíte režim přepravy i konkrétní typy vozů. Jiné železniční dopravce než ČD jsem zatím zkoušel jenom bez kola.
Když už jsme u jízdenek: jestli za rok kupujete víc než čtyři lístky v ceně přes dvě stovky, vyplatí se pořídit kartu IN 25 (sleva 25 %). Vyšší verze (IN 50 nebo 100) mají smysl jenom když jezdíte denně. Různé další slevy (zpáteční, skupinová atd.) prakticky nemá cenu řešit, jsou to řádově jednotky procent. Kdo naopak chce utrácet víc, může si připlatit za první třídu, ale na možnost přepravy kola to nemá žádný vliv.
Režimy přepravy kol jsou tři:
Projde vaše vozidlo dveřmi a bude pasovat na připravené háky? To můžete předem odhadnout podle obsáhlé galerie na stránkách VlakemJednoduse.cz. Než jsem se o téhle adrese dozvěděl, začal jsem tvořit vlastní sbírku - sice menší, ale specifičtěji zaměřenou:
Osvědčený a rychlý spoj Praha - Brno (a dále Břeclav a Rakousko). V pátek odpoledne bývá dost nacpaný a v létě navíc plný kol, takže místenku kupujte aspoň tři týdny dopředu. Výška stropu cca 212 cm, SWB lehokolo na hák nepověsíte, ale můžete ho na protější straně oddílu opřít o stěnu a zajistit popruhem. Dveře jsou poměrně široké, ale hned za nimi musíte vytočit pravoúhlou zatáčku okolo skříně s elektroinstalací. Pozn.: neplést s Regiojetem, to je jiná společnost.
Dveře jsou sice užší, ale vedou přímo do velkoprostorového oddílu, takže není problém vmanévrovat se tam našikmo. Výška stropu 213 cm, v nouzi by mohlo jít parkovat vodorovně u protější stěny.
Víceméně totéž. Výška stropu 219 cm - tam už by se leho možná vešlo i svisle, záleží na délce nosníku se šlapkami.
Výška stropu 210 cm. Na šest háků se reálně vejdou tři kola, pokud to prostřední pověsíte řidítky dolů. S lehokolem je to horší. Některé verze vozu mají cyklooddíl o něco prostornější, ale parkuje v něm zvedací plošina pro vozíčkáře (viz poslední obrázek).
Miniaturní koutek vedle záchoda, výška stropu 212 cm. S lehokolem jedině vodorovně napříč a pak záleží na průvodčím, jestli bude hodný nebo vás vyhodí.
Poměrně malý cyklooddíl se čtyřmi háky (dva na každé straně), s jinou než pověšenou polohou nepočítejte. Háky jsou 186..196 cm nad podlahou, strop 232 cm.
Nevím, jestli je tenhle vagón vůbec určený pro kola. Zvenku vedle dveří sice příslušný symbol je, ale v poddimenzovaném nákladním oddílu za nimi není ani jeden hák a vodorovně postavené kolo by zablokovalo všechny průchody. Sem tedy jedině se skládačkou.
Žádné oddíly ani háky, ale pořádný víceúčelový prostor o velikosti čtvrtiny vagónu, v každém vlaku hned v několika exemplářích. Kola se opřou o sklopené sedačky a proti pádu se zajistí popruhem. Pokud zrovna není plno, přepravíte bez problémů i tandem.
Jako prostor pro kola a kočárky je označena poměrně úzká ulička vedle záchodů. Jedno kolo sem postavíte pohodlně (i když ho není jak zajistit proti pádu), druhé opřete o první, za třetí neručím.
Pohodlný nízkopodlažní vstup, výška stropu 256 cm, háky 189 a 209 cm nad podlahou. Velice příjemný vagón, má jenom jednu nevýhodu: pověšené kolo zabírá většinu šířky uličky, takže počítejte s tím, že asi dostane pár nechtěných šťouchanců od procházejících cestujících.
Cyklooddíl se čtyřmi háky, obvykle obsazený sedícími cestujícími, je na každém konci třívozové soupravy. Široké dveře a podlaha v úrovni nástupiště, ale výška stropu jenom 200 cm. Většina cyklistů zůstává na plošině u dveří a průvodčí to tolerují.
Široké dveře vedou přímo do nízkopodlažního oddílu se čtyřmi cykloháky. Když zrovna není plno, dá se zaparkovat i vodorovně. Strop je celkem vysoko, ale změřený ho zatím nemám. Pozn.: někdy vychází rychleji na kole jet, než ho tahat tímhle courákem.
Starý motoráček, který ještě můžete potkat na různých lokálkách. Šance na vnesení čehokoli většího než skládačka existuje prakticky jen ve vagónech se služebním oddílem, které se vyskytují jenom na některých turisticky významných trasách. Radši jeďte po vlastní ose.
Vezměte starou osmsetdesítku, do oddílu vedle záchodu pověste tři háky na kola, přečalouněte sedačky, dejte tomu rádoby anglické jméno a vznikne tohle. Háky jsou 171 a 186 cm nad podlahou, strop je přímo nad nimi 212 cm vysoký a dál od stěny se postupně zvedá až na 220. Nevím, kolik kol se na ty háky reálně vejde a jak se tam vmanévrují přes úzké dveře se schůdky a zábradlíčky.
A konečně taky něco jiného než ČD :-). Jízdenky na nádraží neřešte, koupíte si je až u průvodčího a i ta úplně základní stojí míň než zpáteční IN25 od národního dopravce. Jediná nevýhoda je, že neplatí lístky a průkazky PID. Nákladní oddíl se třemi háky je na každém konci dvouvozové soupravy. Výšku stropu jsem nestihl změřit, ale jestli se nevejdete nasvislo, není problém zůstat vodorovně podél stěny, vlak bývá většinou poloprázdný.