Začnu varováním: toto není univerzálně použitelná převodovka, kterou bych mohl doporučit každému jezdci pro jakékoli kolo. Na skládačce mi slouží dlouho a spolehlivě, ale nezatěžuji ji větším momentem než 69 Nm (váha jezdce 70 kg, délka klik 170 mm, řetězový převod 42/25). Kolegovi Jurovi, který točí něco přes 100 Nm (převod 28/25, zbytek předpokládám stejný), už v ní dvakrát praskl zub. Zpráv o podobných závadách na zánovních kusech už jsem na síti našel několik a český prodejce Helios už se dokonce rozhodl přestat tenhle typ nabízet, protože se jich relativně dost vrací na reklamaci. Z toho vyplývá: pro menší zátěž (menší kolo a řetězový převod víc do rychla) se náboj použít dá, pro větší (kola standardních velikostí a převod blížící se k 1/1) nikoli.
Takticko-technické údaje: osm převodů, celkový rozsah 325 % (o chlup víc než konkurenční Shimano nebo SRAM). Jednička je přímý náhon, všechny ostatní převody jsou do rychla. Váha skoro dvě kila. Cena v létě 2014 byla lehce přes 4000 Kč (bez kotouče a brzdy, zato s řadicí rukojetí, lankem i bowdenem). Existuje i verze s bubnovou brzdou (X-RD8) a bez brzd (X-RF8).
Při řazení je potřeba přestat šlapat, aby se uvolnily zatížené západky. Jinak je řazení rychlé a bezproblémové. Prostředních šest převodů je rovnoměrně a na můj vkus dost jemně odstupňováno (často řadím o dva najednou), jednička a osmička mají větší odstup. Taháním za lanko se řadí pomalejší převody, povolováním rychlejší, jako obvykle. Převodovka je poměrně hlučná, hlavně čtyřka vrčí jak motor elektrokola. Než se zaběhá bowden, je potřeba dávat pozor na přesné seřízení; tolerance jsou dost úzké a když se trefíte do mezipolohy, koledujete si o průšvih. Seřizuje se to stavěcím šroubkem na řadicí rukojeti, kontroluje podle žlutého čtverečku, který je vidět skrz výřez v řadicí kladce (žlutá na stříbrném pozadí je dost špatně vidět, tak jsem si ji přebarvil na červeno - viz foto výše). Stavěcí šroubek doporučuji při první montáži úplně zašroubovat, ať má dost prostoru na kompenzaci natahujícího se lanka.
Staticky nevyvážené západky v řadicím mechanismu občas při silném nárazu (široká spára mezi panely, obrubník, kámen apod.) samovolně zaskočí do zubů a tím přehodí na těžší převod (i když by to vzhledem ke konstrukci vaček teoreticky nemělo být možné). Sice to spraví "reset" krátkým šlápnutím dozadu, ale když zrovna supíte na jedničku do kopce, většinou ztratíte rychlost a musíte sesednout. Vyplývá z toho, že tahle převodovka není vhodná do těžkých terénů. Běžné cesty ani dlažební kostky jí naštěstí nevadí. Beru zpět a omlouvám se za chybný závěr! Tenhle problém byl způsobený nevhodným vedením bowdenu: zarážky před a za rozviklaným skládacím kloubem, který se při silnějších nárazech hýbal a s ním i zarážky a řadicí lanko. Převodovka je v tom nevinně. Po zrušení zarážek a instalaci nepřerušeného bowdenu řadí lehčeji a naprosto spolehlivě.
Zaplést poměrně velký náboj do dvacetipalcového kola s 36 dráty a klasickým trojím křížením ještě jde (vyzkoušeno), ale dráty už vedou dost šikmo, dvojí křížení by bylo lepší. Větší kola nedoporučuji.
Celý řadicí mechanismus je kompletně schovaný uvnitř zadní vidlice, takže nehrozí, že se za provozu něco ukopne. Opěrka bowdenu se dá nasadit ve dvou polohách, což umožňuje schování bowdenu za spodní nožičkou vidlice, ale z funkčního hlediska je to jedno (já ji mám sklopenou dolů, protože na skládačce je ta nožička moc šikmá a plete se). Opěrka se vám možná potká se zuby pastorku, pokud je odsazený směrem ven, a nosy pojistných podložek budou možná delší než je tloušťka patky vidlice, do které mají zapadnout. Obojí se vyřeší pilníkem.
Správnou polohu lanka stačí nastavit jednou, při sundavání kola ho už jenom vyháknete a pak zase vrátíte bez dalšího seřizování.
Skoro jediná věc, kterou je potřeba čas od času kontrolovat a po opotřebení měnit, je řadicí lanko: v řadicí rukojeti prochází poměrně ostrou zatáčkou a časem praská (viz foto, v mém případě to trvalo cca 12000 km). Pastorek taky jednou odejde, ale vzhledem k velkému počtu zubů odhaduji životnost na desetitisíce km (náhradní se dají normálně koupit, cena kolem padesátikoruny). Vnitřek náboje je z výroby seřízený a promazaný, můžete ho namontovat a hned jezdit. Přemazávat doporučuji jednou za dva roky nebo zhruba 6000 km - tři roky jsou moc, to už začínají unašeče vrzat a drhnout, naopak jeden rok je zbytečně často. Jakékoli rozebírání výrobce doporučuje svěřit "autorizovaným servisům, které jsou na to vybavené", a amatérské veřejnosti poskytuje pouze nákres a seznam dílů. Mechanismus naštěstí není tak složitý, aby si s ním průměrný kutil neporadil i bez návodu - viz dále.
Jediný plastový díl v celé převodovce je ta černá kladka pro ovládací lanko. Vnější plášť s přírubami pro paprsky je hliníkový, všechno ostatní je ocel (jestli se ozubená kolečka točí na pouzdrech z jiného materiálu se mi nepodařilo zjistit). Těsnění obstarávají jenom labyrintové prachovky, takže brodění po středy ve vodě není dobrý nápad. Ale proti běžné špíně a dešti to stačí - při každé kontrolní rozborce jsem našel vazelínu v krajních ložiskách úplně čistou. A ložiska jsou kvalitní, kuličky i kužely vypadají po osmi letech pořád jako nové.
Náboj s (W) v názvu je druhá generace. První měla na každém stupni ozubený prstenec a zpětnou rohatku (viz např. zde), tahle má jenom to ozubení, které zároveň plní i funkci rohatky. Ušetřené místo se pravděpodobně využilo na zesílení všeho, co tam zbylo, ale pořád ještě to úplně nestačí. Tohle se stalo Jurovi:
První závada (fotka vlevo) byly dva vylomené zuby na ozubeném prstenci posledního stupně (ten díl, co zároveň tvoří těleso volnoběžky). Stalo se to za běžného provozu při silnějším šlápnutí do pedálů, náboj měl tou dobou najeto teprve asi 500 km. Podle toho, jak je v jednom zubu vykousnutá díra o šířce zabírajícího satelitního kolečka, to tipuji na lokální vadu materiálu - ten zub byl měkčí než měl být. Na druhém zubu to vypadá na křehký lom, takže ho možná urazil zaklíněný střep prvního zubu, ale těžko říct.
Ke druhé závadě (fotka uprostřed) došlo o rok později: ulomil se jeden ze tří rohatkových zubů na prvním stupni. První případ se vyřešil reklamací, prodejce dodal náhradní prstenec i s celým předchozím soukolím. Druhý případ už byl po záruce, ale prodejce (již zmíněný Helios) i tak bezplatně poslal náhradu: celou novou převodovku, protože příslušný díl samostatně neměl.
Mně zatím všechny zuby drží, zato mi po necelých 6000 km provozu pukla pojistná podložka na pravém konci osy. Podložka je odlitá z jakéhosi nepříliš houževnatého kovu (litina?) a po obvodu má "bumlíky" pro zlepšení adheze. Do hliníkového rámu by se možná zakously, síly by se líp rozložily a podložka by vydržela, ale proti oceli nemá šanci. Průběh závady byl rychlý: po prasknutí podložky se pravý konec osy uvolnil a posunul dopředu, takže spadl řetěz. Tak jsem zastavil na chodníku a až tam jsem zjistil, co se vlastně stalo a jakou kliku jsem měl - být to o půl kilometru dřív v prudkém sjezdu před křižovatkou, možná bych vám teď tohle nepsal. Rychlé řešení: výroba náhradní podložky, tentokrát z poctivé houževnaté oceli (viz poslední dvě fotky). Poučení pro příště: litinové podložky NEBRAT.
Převodovku tvoří tři planetová soukolí zapojená do série, každé s jiným převodovým poměrem. Vstup je vždy na unašeči planet a výstup na vnějším ozubeném prstenci. Středové kolo je buď pevně spojené s osou a soukolí funguje jako převod do rychla, nebo se na ose volně protáčí, soukolí se do sebe zaklesne zpětnými rohatkami a funguje jako převod 1:1. Každý stupeň se ovládá nezávisle pomocí otočné vačky a výklopné západky procházející osou. Ze tří stupňů po dvou polohách dostanete výsledných osm kombinací. Za výhodu považuji, že nejlepší účinnost (nejméně zabírajících koleček) nastává při nejpomalejších převodech, čili přesně tam, kde ji nejvíc potřebuji. Jestli naopak máte rádi optimum někde uprostřed pro rychlou jízdu po rovině, doporučil bych jinou značku.
převod | C | B | A |
---|---|---|---|
1 | 0 | 0 | 0 |
2 | 0 | 1 | 0 |
3 | 0 | 0 | 1 |
4 | 1 | 0 | 0 |
5 | 0 | 1 | 1 |
6 | 1 | 1 | 0 |
7 | 1 | 0 | 1 |
8 | 1 | 1 | 1 |
Vačky jsou označené písmeny A, B a C. Každá ovládá jedno planetové soukolí podle tabulky nalevo. 1 znamená, že je ovládací západka vyklopená, středové kolo stojí a soukolí zabírá přes ozubení. 0 znamená, že je západka schovaná v ose a soukolí se volně protáčí. Do vyklopené polohy se západka dostává pružinou, zpátky do osy ji tlačí vačka. Při plném záběru teoreticky můžeme západky vyklápět (s drážkami ve středovém kole se potkají až následně), ale ne vracet. Vyklápění bez vracení nastává všehovšudy na dvou přechodech: z převodu 1 na 2 a ze 7 na 8. Prakticky to tedy nestojí za přemýšlení a je lepší pořád řadit mimo záběr.
Upozornění: jestli to funguje, nešťourejte se v tom. Jestli to nefunguje, tak tam asi něco prasklo a stejně to doma neopravíte. Jestli jenom potřebujete zevnitř vylít vodu, doplnit mazivo nebo provizorně vysypat vylomený zub, čtěte dál. Žádné pasti v převodovce nejsou (až na vačkový mechanismus, ale ten se za normálních okolností rozebírat nemusí), všechny závity jsou pravé a vystačíte si s plochým klíčem 16, dvěma sedmnáctkami, kleštěmi na ségrovky a svěrákem.
Postup: nejdřív se sundá pastorek a prachovka na pravé straně, potom se vyšroubuje levý kužel a nakonec ten šedý prstenec napravo, jak je v něm šest půlkulatých dolíků (vyžaduje buď speciální klíč, upnutí do svěráku nebo šikmé klepání do dolíků přes kovovou tyčku). Tím nám celé vnitřní ústrojí vypadne pravou stranou ven:
Když sundáte ségrovku na levé straně, můžete z osy volně stáhnout výstupní rohatku a všechna tři planetová soukolí. Jestli se zaseknou za ovládací západky, uvolníte je zařazením jedničky.
Převodovka je z výroby velice dobře promazaná; ložiska žlutohnědou vazelínou, ozubení černým grafitovým maglajzem. Dejte si velký pozor, ať se vám do toho nedostane špína - soukolí jsou napevno snýtovaná, takže klasické rozebrání a vyčištění nepřichází v úvahu; můžete jenom domazávat.
Rozebírat vačkový mechanismus řazení opravdu nedoporučuji, nic zajímavého tam nenajdete a je pakárna ho pak správně složit (většina dílů se dá namontovat v několika možných polohách, ale jenom jedna je dobře).
OK, byli jste varováni. Stačí odšroubovat matici na pravém konci osy a vyndat všechno, co tam najdete. Pozor na předepjatou pružinu a podobné pasti, doporučuji všechno průběžně fotit, abyste později netápali, jak to patří dohromady (mimochodem: vačky se vracejí v pořadí A, B, C; jestli je pomícháte, nebude to řadit). Plastovou řadicí kladku doporučuji nechat suchou nebo ji máznout jenom někde u středu. Vazelína totiž v zimě tuhne a pružina kladku špatně vrací.
Jak vidíte podle fotek, kompletní rozborkou jsem si prošel. Hlavním důvodem byla zvědavost, záminkou pak slabý zvuk připomínající škrtání něčeho uvolněného o něco rotujícího, který se po 2100 km provozu začal ozývat při převodech od čtyřky nahoru. Vydávaly ho nejspíš čelní plochy některého soukolí - třou se jedna o druhou, takže stačí, aby z nich slezla vazelína a začne to být slyšet. Jinak jsem žádnou závadu nenašel, všechny pohyblivé díly byly v pořádku, ložiskové dráhy a kuličky jako nové a mazivo naprosto čisté.
Zatím poslední rozborku jsem dělal ve chvíli, kdy tachometr ukazoval 19392 najetých kilometrů. Bylo to tři roky od té předchozí a už to bylo za hranou, těleso výstupní volnoběžky drhlo o osu tak, že to bylo jako jet se zmáčknutou brzdou, dokud se několika zpětnými šlápnutími netrefila nějaká volnější poloha. Příčinou drhnutí je nejspíš drobná nesouosost výstupní rohatky nebo jejích západek. Těleso se pak příčí, prostředkem se opírá o osu a ozubeným prstencem o unašeč předchozího stupně, do kterého dokonce vytlačilo vroubky, jak je vidět tady na třetí fotce:
Vyřešil jsem to namazáním; drhnutí ničemu nevadí, maximálně se příslušné povrchy ošoupou tak, že nakonec drhnout přestanou. Všechny ostatní součástky vypadají dobře, oleštěná místa na ose a řadicích západkách nejsou o moc širší ani hlubší než posledně (fotky si můžete porovnat) a kolečka stále mají všechny zuby.
Na pastorku už jsou ty kilometry vidět, ale nic fatálního, pořád funguje:
X-Rněco8 je dobrá volba pro skládačky a podobné stroje s malými koly, které by jinak vyžadovaly obrovské převodníky nebo mrňavé pastorky. Při rozjezdech ze semaforů a šlapání do kopců se hodí dobrá účinnost nejlehčích převodů; horší účinnost osmičky už mi tolik nevadí, protože se stejně využije jenom s kopce a nad padesát se v obci nejezdí.
Převodovka se nehodí pro normálně velká kola, u kterých se nedá spolehnout, že vydrží moment od řetězu.
A životnost? Na mojí 20" skládačce zatím přes 20000 km a pořád funguje. Jestli máte nějaké vlastní zkušenosti (najeté kilometry, závady atd.), neváhejte se podělit.